To nejlepší z Ultra Music Festival 2017 #2

Máme za sebou jeden z letošních největších svátků – Ultra Music Festival v Miami! Připravili jsme si pro vás přehled toho nejlepšího podle našich redaktorů. Část druhá: Hlavkus a Radek.

Hlavkus

Musím říct, že většina setů letošního UMF, mě nechala zcela chladným, zejména na mainstagi. Většina interpretů to hrála absolutně na jistotu a jejich sety ničím nepřekvapily, nebo nevyčnívaly. Pořád stejné typy tracků, proložené stejnými hláškami do mikrofonu, prostě šeď a nuda. Na jiných stagích jako Resistance nebo ASoT to bylo o něčem jiném, ale jako mého oblíbence letošního festivalu vybírám jednu z mála světlých výjimek na Main Stagi – Martina Solveiga. Jasně, jeho set se určitě nedá nazvat nijak revolučním, i on měl v setu spoustu známých hitů, také si neodpustil trapové části, také do mikrofonu mluvil docela dost. Ale styl, kterým tyto atributy podal byl zcela odlišný a jeho set tak na mě působil mnohem lepším dojmem. Jako jeden z mála zahrál docela dost opravdové house music, nebál se dokonce zařadit dva techno tracky, většina mashupů se známými hity byla opravdu zajímavá i originální, dočkali jsme se i několika starých skladeb a celá komunikace do mikrofonu zněla spíš jako normální pokec s publikem, než náhodné výkřiky ohraných hlášek. Dokonce si jeden ze svých hitů, “The Night Out”, živě odzpíval. Celá atmosféra během setu také působila méně nuceně a byla naopak pohodová a uvolněná. Takhle podle mě vypadá zajímavý a nápaditý mainstream set a ostatní by si z něj rozhodně měli vzít příklad.

Radek Hrubý

Stephan Bodzin je geniální německý producent elektronické hudby (převážně techna). K hraní používá krom analogového syntezátoru s klávesy (MOOG Sub 37) také speciální kontrolér PO10 LiveController, který si společně s několika dalšími lidmi zrealizoval tak, aby perfektně sedl jeho potřebám. Důvod proč jsem vybral právě vystoupení Stephana Bodzina jakožto nejlepší hudební akt letošního Ultra Music Festivalu je, že jako jeden z mála vystupujících vystoupil live a zároveň bylo naprosto vidět slyšet i cítit, že je to live. Na veškeré jeho efekty mohou lidé reagovat a pocítit, že se nejedná o nic reprodukovaného. A tak možná, že kdyby se na mainstage objevovali umělci jako Stephan GODzin a ne hopsající klauni (čest výjimkám), lidé by si všimli, že existuje i něco jiného než vrzající kolovrátek a my bychom se tak nemuseli stydět při vyslovení zkratky EDM jako po prohlášení špatného vtipu.

“Authenticity is everything – without it everything would appear to be nothing more than a hollow shell” -Stephan Bodzin