TOP 5 první poloviny roku 2017 – ProggyBoy

První polovina roku je definitivně za námi, a tak by to chtělo udělat si menší shrnutí těch nejlepších tracků. Každý den v tomto týdnu vám přineseme Top 5 nejoblíbenějších tracků několika členů OneZoo Music.

ProggyBoy

Jsme téměř v polovině roku 2017, který je dle mého názoru v jistém ohledu stejný jako všechny jiné – je nabitý luxusní hudbou! Pojďme se podívat na můj výběr “topovek” za první polovinu roku. Rozhodně to budou neobyčejné věci a některé z nich jste možná ani neslyšeli nikde v radioshows či setech. Není to lehká volba, ale na druhou stranu dnes je již opravdu málo skladeb, které jsou vyjímečné.

Jason Ross & Seven Lions feat. Paul Meany – Higher Love

Moc dobře si pamatuji, že 2. nejlepší skladbou za rok 2016 pro mne byl track Creation od Seven Lions a 3. příčku obsadil Jason Ross s trackem Coaster.
Začátkem roku 2017 vylezla ven spolupráce těchto dvou umělců a já už začátkem roku věděl, že znám svůj “Tune Of The Year”. Higher Love je neuvěřitelné spojení tradičního progressivního soundu se správnou dávkou dubstepových prvků a prvotřídního mužského vokálu. Podobný track těžko hledat, tahle záležitost má všechno a ještě mnohem víc. Je to netradiční, originální, neobyčejné a energie z toho stříká jako bohemka z flašky!

Luciana & Dave Aude – Yeah Yeah 2017 (Tom Staar Remix)

Röyksopp feat. Susanne Sundfør – Never Ever (Yotto Remix)

Když už se pohybujeme u housové hudby, tak půjdeme více do hloubky a podíváme se na to, co je rozhodně nejlepším deep housovým trackem, který jsem letos získal do zásoby. Momentálně je finský producent Yotto absolutně “on fire” a jeho remix na tuto vokálovou záležitost to jen potvrzuje. Yotto má úžasný sound, který se člověku zkrátka dokáže dostat do hlavy a už z ní nevylézt. Propracované bassové linky vám netrhají knoflíky u košile, ale bravurně stimulují duši a vy se při poslechu najednou ocitáte na svém obláčku štěstí směřující k planetě Neptun.

Daun Giventi – Memories

Proč? Protože melodie. Jasně, tenhle track má definitivně i jiné skvělé prvky jako je třeba bassová linka nebo pořádný beat, ale v žádném případě to nemůže překonat tu melodii. Je to přesně ten typ breakdownu, který si dokážu užít do naprostého maxima – žádné zbytečné vokály, žádné megalomanské prvky ve stylu “hlavně napsat symfonii”. Memories naprosto úžasně sedí ke svému názvu, jelikož daný pocit, který tenhle track navozuje opravdu nutí člověka přemýšlet nad skvělými vzpomínkami. Breakdown by klidně mohl být track sám o sobě, je to magická záležitost.

Genix – Olympus

Tohle nesmí chybět. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli není lepší novinka “6 AM Saint”, ale není. Olympus je zkrátka nesmírně hutná záležitost, která přesně definuje můj typ totálně destrukčního tracku. Co se mi na Genixově nynější tvorbě líbí je to, že v základu každého tracku dokáže navodit naprostý bordel, ale v breakdownu z toho udělá jemnou a procítěnou cestu do naprosto bombastického finiše ve stylu progressivního šílenství s chytlavou melodií. V dropu si pak přijdete, že jste jak startující raketa 🙂